Proč číst Bibli s autorem

S oblibou používám obraz autora knihy ve smyslu toho, že písmo pochází z Božího Ducha. Čím čtu Bibli více, tím se mi zdá, že ji není možné správně rozumět, pokud neznáme Boha osobním způsobem. Všímám si také, jak se dá s Biblí nebezpečně zacházet, pokud máme pocit, že náš vlastní rozum, rozhled, zkušenosti a inteligence je tím nejlepším klíčem k jejímu porozumění. Nestalo se vám, že jste prostě v Bibli něčemu nerozuměli, lámali jste si nad tím hlavu celé dny s nevalným výsledkem? Já vím, někteří z vás s tím jistě nemají problém, protože na vše nakonec přijdou. V Bibli přece nejsou chyby ani rozpory, takže žádný problém neexistuje…

Ale já někdy opravdu nevím, co si mám o některých pasážích myslet. A to mě vede k tomu, že se začínám modlit. Modlím se tak dlouho, dokud mi autor neukáže něco, čeho jsem si dříve nevšiml, nebo mě přivede k mnohem podstatnějším tématům pro můj život, než bych mohl pomyslet. Myslím, že v ten moment začíná mít četba Bible opravdový smysl. Odkládám své teologické zájmy a začínám skutečně měnit své myšlení. Zjišťuji, že Bůh mohl ve své moudrosti dát do Bible i různé nepodstatnosti a obtížnosti, aby nás přivedl k tomu, že nalezení vztahu sním a jeho vůle pro nás je víc než nalezení odpovědí na veškeré naše otázky.

Musím říci, že ve světle těchto úvah je mi někdy velmi úzko když narazím na "partu křesťanského historického šermu", jež třímá v rukách odkazy na jednotlivé verše a snaží se jimi probodnout bezbožníka. Legrace je, když mají různé překlady. Pak si musí udělat pauzu v boji a domluvit se čím budou bojovat dál (většinou to rozsekne ČSP, pokud to ovšem není "znalec" jazyků původních, který si zakoupil potřebný slovník).

Jednou jsem dokonce četl i nějaký letáček o volbě mezi nebem a peklem. Jako že je nebe a peklo a že si máš vybrat. Ten byl určen pro tentokrát pro nevěřícího člověka. Myslím, že měl formát a velikost navštívenky, aby se s rozhodnutím pro nebe nemuselo příliš dlouho otálet. Patrně se jeho autor chtěl rovněž pocvičit v boji s ateismem o lidskou duši. No, proč ne.  Ale v Bibli čtu, že její autor to dělal kolikrát úplně jinak, než bychom sami čekali:

Když to uviděli učedníci Jakub a Jan, řekli: „Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je zahubil, jako to učinil Eliáš?“ Obrátil se a pokáral je: „Nevíte, jakého jste ducha.

Syn člověka nepřišel lidi zahubit, ale zachránit.“ A šli do jiné vesnice.

 Bible, ekumenický překlad. (n.d.). (Lk 9:51–56).

  

Ještě že měli tehdy učedníci autora sebou :)