sobota 17. října 2020

Proč věříme konspiračním teoriím?


Konspirační teorie tu žijí s námi. Jde o alternativní výklad událostí, který odhaluje tajné spiknutí mocných lidí a spolků působících ve skrytu světového dění. Tito stínoví vládci mají dostatek peněz a vlivu, aby získávali stále větší moc. V konspiračních teoriích jsou i jiná témata, méně fantaskní, nicméně i tak dost šokující. Vždy nám v nich daná vláda něco utajila a přiměla nás věřit něčemu, co se nikdy nestalo nebo neděje. 

Někteří lidé konspiracím vůbec nevěnují pozornost, ale někdy na ně narazíme, když nám naši známí pošlou nějakou tu zajímavou teorii po internetu. Osobně patřím právě k této skupině, ale v posledním čase cítím potřebu sepsat několik myšlenek, které zastáncům těchto teorií patrně unikají a možná někomu poslouží, až si na nějakou bude tvořit názor, případně ji šířit dál.

 

Co je člověk ochoten ve víře v konspirační teorii přehlédnout?

 

1.     Důkazy

 

Důkazy nikdy neexistují. A jestli existují, jsou buď nepochopeny nebo jsou někde někým ukryty před veřejností. Není to podezřelé? To, co je za důkazy vydáváno, jsou spíše jen předměty ke spekulaci. Příklad: „zde vidíme ohnisko požáru“ (spekulace: “někdo ho založil úmyslně“). Mohou existovat i důkazy podvržené, protože existence dobré konspirace má svůj důvod a asi vás za to dnes nikdo nepotrestá.

 

2.     Logiku a fakta

 

Někdy je konspirace zajímavá, ale postrádá rozumnou odpověď na otázku: „proč a kdo by z toho všeho utajeného měl vlastně prospěch, nebo proč to dělal tak složitě“. Leckdy chybí i racionální základ, protože některé věci nejsou ani technicky proveditelné. Ale protože konspiracím často věří laici, spoustu věcí už neřeší. Prostě věnují pozornost i zjevným nesmyslům, jelikož jsou vnitřně smířeni, že vlastně nemůžou rozumět všemu. Jejich odpovědí bývá: „ale ono to dneska nějak udělat jde, co ty o tom můžeš vědět“?

 

3.     Motivy jejich tvůrců

 

Milovníci konspirací opravdu přehlíží zásadní věc – sdílená informace ve věku internetu vydělává peníze! Nevědí, že mohou existovat i lidé, kteří se tvorbou konspirací nebo fake news přímo živí. Takovou lehkou formu této praxe vidíme na různých šokujících nebo zábavných videích. Můžete to být video s autonehodou nebo něco vtipného nebo něco šokujícího, co vás jednoduše zaujme. Stačí třeba rozmlátit na videu svůj telefon za 30 tisíc. Věřte, že ten člověk vydělá víc než 30 tisíc, pokud se na ono video budeme dívat. Video je zpravidla nějak spjato s reklamou. Reklamu samu ale nemusíte registrovat. Může to být výrobek mimoděk nafilmovaný ve videu (třeba právě ten telefon, který je rozbíjen), účelem může také být získání pozornosti pro video kanál autora, na kterém už reklama je.

Oč více tedy mohou vydělat peníze propracované konspirace než hrající si koťátka na videozáznamu.

 Jinak zde hrají roli i jiné cíle, například politické. Sdílený materiál na internetu je však širší téma, ve kterém rozhodně nehrají roli jen konspirace. Internet je pro ně však mocným nástrojem fungující na principu snadného a rychlého sdílení.

 

Proč je těžké konspiraci vyvrátit?

 

1.     Nedostupné důkazy

Protože stejně jako chybí důkazy pro konspiraci, chybí i proti ní. Často jde o věci, kde je prostě nemožné si něco vlastní zkušeností ověřit. Museli byste proniknout až do tajných materiálů nějaké armády nebo tajného spolku. 

 

2.     Silná víra

Protože narazíte na něčí víru a víra důkazy nepotřebuje. Víra je spojena i s touhou něčemu věřit. Tohle je věčný boj, proto ani rozumné argumenty nepomohou. Můžeme si však všimnout, že někdy jsou nositelé konspirací poněkud nestabilními lidmi, které je dobré brát v jejich víře s rezervou. Bohužel přes internet je osobně nepoznáte.

 Ani vzdělanost lidí nemusí hrát vždy zásadní roli. Všichni lidé podléhají stejným lidským slabostem, takže to, co nosíme ve své hlavě, může snadno být přehlasováno tím, co nosíme v srdci.

 

3.     Silná touha

Protože hloubat nad konspirací je pro někoho velice vzrušující činnost, bez které by byl život nudný. Všichni přece toužíme vědět, co je za tím vším kolem nás, zejména když konspirační teorie může naplnit skryté touhy a pohnutky našeho srdce. V dalším textu se na tyto pohnutky podíváme podrobněji.

 

 

Proč mohou být konspirační teorie přitažlivé?

 

Konspirační teorie cílí na mnoho vlastností naší nezralé duše. Následující pohnutky si těžko někdo přizná, ale naše názory nebývají tvořeny jen naším intelektem. Značnou část tvoří to, co se děje uvnitř nás a čemu ani nevěnujeme pozornost. U každého samozřejmě převažují různé pohnutky.

 

1.     Konspirace cílí na lidskou touhu po senzaci 

 

Kdo má rád nudné zprávy? Konspirace vás opravdu zaujme. Je to trošku, jako když máte rádi sci-fi a někdo vám dá naději, že by mohlo být realitou. Na tomto je mimo jiné založena víra v mimozemšťany. Nemusíme ale chodit tak daleko. Každá senzační zpráva zaujme. Na tomto principu stojí bulvární média a věřte, že finančně prosperují, jinak by tu nebyla.

 

2.     Na potřebu zdůraznění naší hodnoty

 

Je velmi přitažlivé být v roli objevitele pravdy. Zejména když většina lidí věří něčemu jinému, konspirace vám dává pocit vlastní moudrosti a výlučnosti. Pro někoho dokonce vlastní hodnoty. Říkáte si: „alespoň v něčem jsem předběhl ostatní“. Takový člověk konečně může sdílet něco, co jiného člověka zaujme. A opět nemusíme chodit jen ke konspiracím. Kolik lidí se rádo odlišuje svým vzhledem? Je to možná i trochu přirozené. Kdybychom všichni nosili stejné oblečení, i ti největší módní ignoranti by asi hledali něco odlišného. No a když celý svět věří, že Američané přistáli na měsíci, musí to být přece hrozná nuda. Určitě to tehdy bylo všechno jinak…

 

3.     Cílí na touhu po hrdinském odboji 

 

Vzepřít se tomu, kdo vám vládne, bývá pro člověka velkým tématem. Reptat na šéfa v práci, rodiče, učitele a politiky patří k normálnímu chování člověka. Člověk se v konspiraci stává malým zbojníkem proti něčemu ještě většímu a důležitějšímu, totiž systému, který ho ovládá. Na tomto námětu vzniká mnoho filmů a knih, například velmi populární film Matrix. Takový odpor je vlastně ušlechtilou činností pro blaho všech. Navíc nevyžaduje naše osobní nasazení ani oběti. Stačí jen šířit výbušné názory, když držíme v rukou ničivé zbraně, se spouští na našem mobilním telefonu. Člověk chce být trochu hrdinou a ve věku internetu může.

 

4.     Cílí na touhu mnoho znát

 

Není příjemné, když něčemu nerozumíme. Pokud je však téma složitější nebo ho prostě nemůžeme obsáhnout (řada válečných dokumentů je logicky tajná), člověk dostává v konspiraci celkem jednoduché a zajímavé vysvětlení. Není někdy lepší pokorně říci, že něčemu nerozumím? Nebo si třeba přiznat i to, že mě vláda klidně obelhala, ale neudělala to s využitím supertajných technologií a naplánovaného celosvětového spiknutí? Myslím, že nejsme tak superinteligentní lidé, aby nás někdo musel obelhávat s pomocí neskutečně drahých a bizarních projektů či technologií. 

 

5.     Konspirace osvětluje tajemství nebo posvátné texty

 

V případě ateisty může být přitažlivá například kniha: „Šifra mistra Leonarda“ nebo třeba Dänikenovy knihy o mimozemšťanech, kteří se vydávali za bohy, když nám pomáhali stavět pyramidy. Člověk přece hledá odpověď na otázku, odkud jsme, a když nechce přijmout existenci Boha, najde něco jiného. Konspirace má proto někdy ambice vyložit pravou tvář náboženství nebo nějaké jeho tajemství. V případě křesťanů může být velmi lákavé vykládat biblická proroctví o konci světa. Skutečnost, že odhalujeme proroctví pro zrovna tu dobu, ve které sami žijeme, může být pro křesťana nesmírně obohacující. Možná ale málokoho napadne, že takové postoje mohou mít blíže ke konspiračním touhám než ke zbožnosti a k poselství Bible.

 

6.     Konspirace odhaluje skrytého nepřítele, který tajně řídí vše

 

I Bible hovoří o duchu antikrista, který lidi nabádá ke zlému. Můžete být nábožensky založený člověk nebo ateista, ale představa schovaného mocného nepřítele v pozadí je pro mnohé lidi vysvětlením zla. Jde vlastně o věčný boj dobra se zlem. Konspirace nám pomáhá odhalit toto skryté zlo, odpovědné za utrpení světa. Snaha tohoto protivníka identifikovat je tedy logická a každý na to jde po svém. 

 

Zdá se tedy, že konspirační teorie mají mnohem blíže k náboženství a jsou odpovědí na lidskou samotu, strach a zmatek. V případě nábožensky založených lidí pak nabývají ještě dalších rozměrů ve zmatečné práci s posvátnými texty naší kultury, v našem případě s Biblí.

 

A co když je něco pravda?

Jako křesťan také věřím na nenápadné působení zla. Konspirační teorie tu možná jsou právě proto, že někde ve své podstatě vlastně vychází z duchovní reality dobra a zla.

Sklon světa ke globalizaci a obrovská kumulace informací ve světě internetu skutečně otevírají pádné otázky, jak naše budoucnost bude vypadat. Odpovědi na ně ale hledejme s jistou dávkou opatrnosti a s vědomím, že naše představy se lehce mohou stát otcem teorie, pro kterou neexistuje opodstatnění a v případě proroctví nebude ani biblická. 

 


 

 

 


Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.